Vypečené triky aneb 3 omyly o pečivu

shutterstock_pečivo

Je hnědý cereální rohlík posypaný semínky zdravý?… Na 99 % není! Jakto? Jaké jsou nejčastější omyly týkající se pečiva?

Omyl č. 1: „Cereální je celozrnné (a tudíž zdravé)“.

V prvé řadě pozor na záměnu slov začínajících písmenem C – „cereální“ a „celozrnný.“ „Cereální“ dává pouze informaci o tom, že pečivo je vyrobené z obilovin. Nic více, nic méně. Je to pojem relativně nic neříkající. Každému je jasné, že pečivo se vyrábí z obilovin. O výživové hodnotě pečiva nám slovo „cereální“ neříká vůbec nic.

Pekařský výrobek „celozrnný“ musí podle legislativy obsahovat nejméně 80 % celozrnných mouk. Celozrnná mouka obsahuje celá namletá zrna a tím pádem i více živin. Je vyrobena z obilek, které byly rozemlety celé i s obalovými vrstvami bohatými na vlákninu, vitamíny a minerální látky. Proto je celozrnné pečivo doporučováno jako zdravější varianta oproti pečivu necelozrnnému bílému. V supermarketu a pekárně se proto vždy dívejte po housce celozrnné, nikoliv cereální.

Omyl č. 2: “Vícezrnné tmavé je zdravé.“

„Vícezrnné“ pečivo neznamená „celozrnné“. Podobnost pojmů může svádět k domněnce, že se jedná o to samé. Označení „vícezrnné“ však pouze říká, že do těsta jsou přidány jiné druhy mouky než z pšenice nebo žita, a to v celkovém množství nejméně 5 % z hmotnosti použité mouky. Takže, podobně jako pojmu „cereální“, pokud je u bochníku chleba napsáno „vícezrnný“, o jeho zdravotním benefitu nám to moc neřekne. Podíl nutričně hodnotných látek je u různých druhů obilovin odlišný.

Velká past na spotřebitele je tmavá barva pečiva! Znáte to. V dobré víře, že budete štíhlejší si koupíte tmavý chléb… Zklamu vás. Nabízí se velmi vysoká šance, že se jedná o chléb přibarvený karamelem nebo žitným / ječným sladem. Dobarvování je běžná (a legislativně naneštěstí povolená) praktika výrobců, která, domnívám se, vznikla za účelem matení spotřebitelů. Hnědá barva pečiva vytváří iluzi většího zdravotního benefitu. Ale karamel ani slad pochopitelně kýžený zdravotní efekt žádnému pečivu nepřidá. Jediná mouka, která má přirozeně o trochu tmavší barvu než bílou, je mouka žitná.

Omyl č. 3: „Na pečivu ze zmrazeného polotovaru není nic špatného.“

Co se přesně skrývá za výrokem „ze zmrazeného polotovaru“? Bageta byla předpečena, zamražena a poté (v supermarketové pekárně) opět dopečena. Pokud ji bezprostředně po koupi zhltnete, asi vám nebude vadit, že její kvalita tímto procesem utrpí a po dopečení rychleji zestárne.. Ale zamyslete se nad skutečnou kvalitou pečiva ze zmrazeného polotovaru. Odkud vlastně pochází? (Většina rozpékaných pekařských polotovarů je z levných dovozů ze zahraničí.) Jaká asi bude kvalita levné dovozové mouky? Jak staré je těsto, ze kterého byly výrobky upečeny? (Možná týden, možná několik měsíců.) Není rozdíl v kvalitě pečiva ze zmrazeného polotovaru a pečiva čerstvého stejný jako mezi čerstvě uvařeným jídlem a polotovarem, který se ohřeje po vytáhnutí z mrazáku?

Příklad: Kaiserka

Pojďme se podívat na mini pečivovou případovou studii. Jak je na tom hnědá kaiserka posypaná semínky – cereální kaiserka?

„Cereální kaiserka“ je obchodní název, který nenapoví nic o složení houstičky. Někdo se názvem společně s hnědým zabarvením housky snaží vzbudit dojem, že se jedná o zdravé (jakože celozrnné) pečivo. Prozkoumáte-li popisek u pečiva detailněji, zjistíte jedná o „běžné pečivo pšeničné“. To znamená, že kaiserka obsahuje minimálně 90% pšeničné mouky ( a na té nic zdravého není.) Tmavá barva sice vzbuzuje naději, že jde o zdravější volbu, než kdybyste sáhli po kaiserce bílé. Ale realita je taková, že hnědý odstín výrobek hodnotnějším po výživové stránce neudělá.

A teď babo raď. Když ne barvené vícezrnné, tak jaké pečivo máte v obchodě kupovat?

Zdroj: Dtest: Vyznáte se v pečivu? (Vydáno: 31.7.2014, publikováno v časopise 8/2014)

Komentovat