Kvašená zelenina místo probiotik

Pickles.doc

Toužíte po zdravé střevní mikroflóře? Proč kupovat probiotika a laktobacily, když můžeme využít darů přírody a dodat je tělu pomocí pickles? Kvašená zelenina (pickles) je skvělá pochutina! Posiluje zažívací systém, pomáhá proti únavě a dokonce zvyšuje odolnost proti stresu.

Kvašená zelenina pro dobré trávení

Kvašená zelenina, která se u nás ustálila pod anglickým názvem pickles, vzniká pomocí bakterií mléčného kvašení (tzv. fermentace). Nejběžnější produkty mléčného kvašení jsou v Čechách kváskový chléb, bílý jogurt, kvašené okurky.

Kvašení – tradiční a nenáročný způsob konzervace zeleniny – je dodnes součástí mnoha zahraničních kultur. V Asii se kvasí sójový výrobek zvaný tempeh a švestky umeboshi. Po celém světě se fermentují olivy, papriky, houby. Kvasit lze téměř cokoliv – u nás nejčastěji zelí a mrkev, dále řepa, brokolice, květák, ředkev, kedlubna.

Fermentace je levný a dostupný způsob zpracování zeleniny. V zelenině vznikají hodnotné látky, které v syrové ani vařené zelenině nenajdete! Doporučuji jíst pickles v malém množství každodenně jako přílohu k hlavním jídlům nebo k pečivu. Je to vynikající způsob prevencí nemocí a ekzému. V ledničce vám pickles vydrží několik měsíců.

Ozdravný účinek pickles

  • Dodávají tělu probiotika, čímž posilují trávení a imunitu
  • Aktivují střeva, potažmo přirozenou detoxikaci organismu
  • Slouží jako prevence zácpy
  • Zlepšují využitelnost minerálních látek
  • Díky vitamínu K2 prospívají kostem a zubům

Příprava pickles

Vznik kvašené zeleniny trvá obvykle 2 až 6 dní. Na výrobu posílám dva odkazy. První postup vychází z Biokuchařky Hanky Zemanové – zde, druhý naleznete na ApetitOnline.

Komentovat